Před pár týdny jsem byl osloven promo manažerkou RockRádia , zda bych moderoval akci ve ski areálu Monínec s názvem DARK SNOW MONÍNEC 2017.
Řekl jsem ano, a tak jsem si datum 24.2.2017 zapsal do kalendáře.
Krátce před akcí mi Jana zavolala, že by bylo dobrý, se samotného závodu zúčasnit.
Trošku mě zaskočila, ale vzápětí jsem ze sebe vysypal otázku: „ A pojede se mnou ještě někdo?“ A spadl mi kámen ze srdce, když odpověď zněla ano.
Další nominovaný byl Martin Janoušek, což je můj dlouholetý kolega z rádia a šéf vysílání a ještě Patrik Eliáš. Slovo dalo slovo a začal jsem chystat lyžařský věci na závod.
Zázemí RockRádia Monínec 2017
Jen pro pořádek, jsem lyžař, který lyžuje tak dvakrát do roka a když to vyjde, i třikrát.
Na svah jsem se pustil před pár lety. Pokud si tyto dáte dohromady, je jasný, že když dojedu, budu spokojený.
Dobrá nálada před startem
Celý závod se posunul cca o dvacet minut, jelikož tak hustě sněžilo, že start na čas nebyl možný. Před samotným závodem jsme si mohli trať dvakrát projet na nečisto.
Jelikož jsem moderoval, tak jsem na lanovku dosedl jako poslední a vzhůru nahoru.
Smích, brzo mě přejde
Trať byla krásně osvětlena a pode mnou už trénovali obří slalom jednotliví účastníci závodu. Zvedl jsem závoru na lanové sedačce a vyrážím ke startu. Pohled dolů mě trošku rozhodil, protože ten svah na startu byl sakra strmý a po pár metrech tam byl ještě schod ze sněhu. To znamená skok, a to jsem vzdal. Jelikož jsem akci moderoval , nemohl jsem si dovolit zlámat si kosti na začátku závodu. Startér byl ze mě trošku nervozní a já z něj ještě víc. Po dlouhým přemlouvání jsem se pustil svahem dolů, úspěšně jsem minul onen skok a už jsem začal míjet brány. Levá, pravá a žádnou jsem nevynechal, dobře já.
Spoooousta závodníků
Máme po tréningu a přichází ostrý start.
Jako první se na trať vydal český reprezentant v alpském lyžování KRYŠTOF KRÝZL.
Po dojetí do cíle jsem ho vyzpovídal a jedna z otázek byla směrovaná i na trať. Věřím tomu, že ostatním závodníkům jeho hodnocení kvality sněhu i tratě určitě pomohlo. Já si pamatuji jen jedno, že jsem hovořil velkou lyžařskou kapacitou.
Martin neskrývá radost, že dojel
Po prvním kole si někteří ještě naordinovali opravnou jízdu. A pak to mohlo začít, velký finále. Čtyři ženy a čtyři muži bojovali o medaile. Nemusím snad podotýkat, že mezi těmito osmi lidmi moje jméno nefigurovalo. Seděl jsem u časomíry s mikrofonem a musím přiznat, že to byl boj až do samotného konce. Sledujete monitor a z vysílačky slyšíte start a nejrychlejší závodník Róbert Záboj je dole v čase 49.33. Z žen byla nejrychlejší s časem 55.78 Dagmar Tůmová.
Sportu zdar
Na konci Vám dlužím ještě jeden výsledek, byl jsem rychlejší já, nebo kolegové z RockRádia. Martin dojel v kategorii muži jako poslední s časem 1:23.99, můj čas byl 1:21.21 a Patrik měl čas 1:06.16. Bylo i pár závodníků, kteří nedojeli vůbec. Tím chci naznačit, že to nebylo nejhorší.
Časomíra pěkně v teple
Vyhlášení výsledků bylo v pozdních hodinách, ale bylo zjevné, že to nikomu nevadilo.
Tři nejlepší ženy a muži dostali spousty cen a ceny dostalo i nejlepší družstvo.
Pak ještě následovalo losování o lyže, a ty vyhrál můj kolega z RockRádia.
Byla to skvělá akce a pokud máte rádi výzvy, příští rok si udělejte čas a přijeďte zabojovat.
6. ročník je minulostí a sám za sebe mám na co vzpomínat.
